O Projektu

Transparentní Česko mapuje a porovnává úroveň otevřenosti českých institucí – měst, krajů a státních firem. Zkoumáme, jak transparentně hospodaří, komunikují a rozhodují. Ukazujeme rozdíly mezi těmi, kteří jdou příkladem, a těmi, kteří zůstávají za očekáváním veřejnosti.

Naším cílem je zvýšit kvalitu demokracie v Česku – poskytnout občanům fakta, podpořit politiky, kteří prosazují otevřenost, a inspirovat změny tam, kde transparentnost pokulhává.

Každý rok se zaměřujeme na jinou úroveň veřejné správy nebo typ organizace. Hodnocení probíhá podle sady konkrétních ukazatelů, které vycházejí z datově podložené metodiky a zohledňují i zpětnou vazbu hodnocených subjektů.

Proběhlé projekty:

Dosud jsme analyzovali:

státní firmy v roce 2025
kraje v roce 2024
města v letech 2022 - 2023

Transparentní Česko není jednorázový žebříček. Je to dlouhodobý projekt, který sleduje, kdo se snaží o otevřenou správu, kdo stagnuje – a co lze udělat lépe.

Výsledky doplňujeme konkrétními doporučeními a příklady dobré praxe. Věříme, že otevřenost není jen zákonná povinnost, ale klíčová hodnota moderní demokracie.

Jak počítáme index transparentnosti

Transparentní Česko 2025: Státní firmy

Státní firmy a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí státu hrají významnou roli v hospodaření s veřejnými prostředky a ovlivňují fungování řady klíčových oblastí – od dopravy přes energetiku až po povodí. Jejich způsob řízení a komunikace s veřejností tak má přímý dopad na kvalitu služeb i důvěru ve státní správu.

Cílem hodnocení státních firem je posoudit, jak otevřeně tyto firmy nakládají se svěřeným majetkem, jak informují veřejnost a jak jsou řízeny. Sledujeme, zda se chovají jako moderní veřejní správci, nebo spíše jako uzavřené korporace mimo dosah veřejné kontroly.

Vlastnická politika (váha: 25 %)

Státní firmy hospodaří s veřejnými prostředky a poskytují klíčové služby občanům. Veřejnost má právo vědět, proč stát danou firmu vlastní a jaké úkoly jejímu vedení stanovuje. Jasná vlastnická politika je nezbytná pro odpovědné nakládání s veřejným majetkem a zajištění toho, že státní firmy slouží veřejnému zájmu.

V této oblasti jsme posuzovali, zda státní podnik nebo ministerstvo zveřejnily vlastnickou politiku, která jasně vymezuje účel a strategické cíle společnosti, a zda má management státního podniku jasně stanovená a zveřejněná konkrétní výkonnostní kritéria (KPI – key performance indicators), jež naopak určují krátkodobé cíle a podle nichž lze měřit výkonnost současného managementu.

Nominační procesy (váha: 25 %)

Kvalita vedení státních firem přímo ovlivňuje efektivnost nakládání s veřejnými prostředky. Transparentní nominační procesy zajišťují, že klíčové pozice obsazují kompetentní profesionálové, nikoli političtí chráněnci. Veřejnost má právo vědět, na základě jakých kvalifikací a s jakou vizí byli tito lidé vybráni. V ideálním případě by měla veřejnost mít také možnost se veřejného slyšení ve výběrovém řízení zúčastnit.

Hodnotili jsme, zda firma otevřeně zveřejňuje jména, profesní životopisy a angažmá členů vedení i kontrolních orgánů v jiných právnických osobách. Posuzovalo se, zda subjekty na žádost poskytly informace o odměnách a pravidlech pro odměňování a jak transparentní jsou výběrová řízení na klíčové pozice managementu, nebo zda státní firmy uzavírají smlouvy s představiteli managementu na dobu určitou.

Nakládání s majetkem (váha: 10 %)

Transparentní postupy při zadávání veřejných zakázek nebo prodeji a pronájmu majetku chrání před nehospodárným nakládáním s veřejnými prostředky a korupcí. Tato oblast se zaměřuje na to, jak státní firmy zveřejňují informace o veřejných zakázkách a interních pravidlech upravujících zadávání zakázek mimo režim zákona. Zkoumali jsme rovněž zveřejňování nabídek na prodej a pronájem ne/movitého majetku a dostupnost pravidel pro tyto transakce. Nakonec jsme se zaměřili také na transparentnost poskytování dotací, darů a sponzoringu ze strany státních firem – od zveřejňování výzev po veřejnou evidenci poskytnuté podpory.

Hospodářské ukazatele (váha: 10 %)

Občané jako nepřímí vlastníci státních firem mají právo na pravidelné a srozumitelné informace o jejich hospodaření. Transparentní finanční reporting umožňuje kontrolu efektivnosti řízení a včasné odhalení problémů. Pravidelné zveřejňování hospodářských výsledků také podporuje odpovědnost managementu a důvěru veřejnosti ve státní sektor. V této oblasti jsme hodnotili, zda firmy pravidelně zveřejňují výroční zprávy včetně účetních závěrek, provádějí půlroční reporting hlavních ekonomických ukazatelů a poskytují analytická srovnání výsledků v časové řadě. Pozornost byla věnována také dostupnosti informací o vlastnické struktuře firmy, počtu zaměstnanců včetně historického srovnání, veřejné evidenci získaných dotací i pravidelné rotaci auditorů v souladu s mezinárodními standardy.

Přístupnost informací (váha: 15 %)

Přístupnost informací je základním kamenem demokratické kontroly. Když jsou klíčové dokumenty a údaje snadno dostupné, mohou občané, novináři i kontrolní orgány efektivně sledovat činnost státních firem. Uživatelsky přívětivá prezentace informací navíc snižuje bariéry pro občanské zapojení a posiluje důvěru ve veřejné instituce.

Posuzovali jsme uživatelskou dostupnost informací pro veřejnost, zejména rychlost a jednoduchost vyhledání výroční zprávy a klíčových dokumentů na webu firmy, zveřejňování základních informací o fungování firmy, organizační struktury, zápisů z orgánů společnosti či kontaktů pro žádosti o informace. Dále jsme hodnotili, zda jsou uvedené dokumenty dostupné v otevřeném a uživatelsky přívětivém formátu, například s možností vyhledávání a kopírování textu.

Whistleblowing a etika (váha: 15 %)

Ochrana oznamovatelů je klíčovým nástrojem boje proti korupci. Funkční systémy ochrany oznamovatelů umožňují včasné odhalení problémů a chrání osoby, které upozorňují na protiprávní jednání. Etické kodexy pak stanovují jasná pravidla chování a pomáhají předcházet střetu zájmů a dalším problémům.

V této oblasti jsme se tedy zaměřili na to, jak firmy implementují oznamovací systémy pro ochranu whistleblowerů podle zákona o ochraně oznamovatelů – zda školí příslušné osoby i zaměstnance v dané problematice nebo zda přijímají anonymní oznámení. Důraz jsme kladli na zveřejňování klíčových dokumentů, u kterých není důvod pro jakékoli tajnůstkářství: od vnitřních předpisů upravujících ochranu oznamovatelů po etický kodex a protikorupční program státní firmy. Dále jsme zkoumali existenci kanálu pro komunikaci občanů přímo s firmou nebo existenci vnitřní úpravy střetu zájmů.

Transparentní Česko 2024: Kraje

Otevřenost kraje (váha: 45 %)

Hlavní komunikační platformou kraje je jeho web. Proto je i hlavním nástrojem pro zajištění transparentnosti samosprávy. Na rozdíl od sociálních sítí nebo tištěných periodik umožňuje i prezentaci objemných podkladů pro rozhodování samosprávy. Zastupitelstvo a rada kraje, včetně jejich poradních a iniciačních orgánů (komise a výbory), mají širokou škálu možností, jak na webu prezentovat nejen své kontakty a rozdělení odpovědnosti, ale také celý rozhodovací proces.

Od podkladů pro jednání přes diskusi a argumentaci jednotlivých orgánů, zastupitelů a volebních stran. Řada krajů má dnes již velmi otevřenou samosprávu, mnohde však dodnes otevřenost spíše předstírají, nebo ji dokonce nepovažují za důležitou. Názor, že „to stejně nikoho nezajímá“, doprovází často apatický přístup radnice k zajištění dostupnosti informací pro občany, kteří se o své město a kraj zajímat chtějí, pro občany, kteří se ve volbách chtějí řídit názorem na fakta, ne drby a PR komunikací. Nemluvě o novinářích nebo politických kandidátech opozice v předvolebním čase. Administrativní náročnost zveřejňování zpravidla již vyhotovených dokumentů se limitně blíží nule. Zveřejňování zápisů z jednání, podkladů pro rozhodování a ucelených informací o vedení kraje umožňuje občanům sledovat a kontrolovat rozhodovací procesy, čímž se zvyšuje odpovědnost politiků a zamezuje se možnému zneužití moci. Otevřený přístup k těmto informacím navíc podporuje aktivní zapojení veřejnosti do místního dění.

Krajská média (váha: 15 %)

Krajská média jsou významným komunikačním nástrojem. Mají vysokou čtenost a značný vliv na mínění obyvatel o vývoji jejich kraje. Zpravidla si na sebe „nemusí vydělat“ a jsou placena z rozpočtu kraje. Díky financování z veřejných prostředků a exkluzivnímu zdroji informací přímo z krajského úřadu obvykle pracují absolutně bez konkurence. Účelem krajských médií je informovat občany o místních záležitostech, které nejsou natolik zajímavé ani pro komerční média, ani pro celostátní veřejnoprávní média, aby se jimi zabývala.

Hlavním problémem krajských médií již dlouhodobě bývá, že dostatečně neslouží místnímu společenství, za jehož peníze jsou vydávána, a naopak jsou vedením kraje často zneužívána k nekritické sebeprezentaci. Podílí se tím na deformaci demokratických procesů a přispívají k omezení soutěže názorů, politických sil a veřejné diskuse. Zároveň mohou přispívat i k úbytku nezávislých médií, kterým ubírají čtenáře a inzerenty.

Hodnocení zahrnuje obsahovou analýzu pěti po sobě jdoucích čísel periodik a pěti po sobě jdoucích pořadů a reportáží, které si kraj objednal u regionálních televizí.  Celkové hodnocení děláme pouze u těch krajů, které vydávají i noviny i reportáže. U krajů, které využívají pouze jeden z těchto informačních kanálů, uvádíme dílčí hodnocení. Nejvíc bodů mohou média získat za prostor pro opozici (v novinách, televizi a redakční radě). Hodnotili jsme 9 oblastí: zda má kraj zřízenou redakční radu v souvislosti s vydáváním periodika; zda je ustavena jako výbor zastupitelstva; jak je v ní zastoupena opozice; zda má kraj vnitřní psaná pravidla pro tvorbu obsahu periodika; jaká je míra plurality politického obsahu v novinách a v reportážích (jinými slovy, kolik prostoru dostala v periodiku opozice či jakýkoli kritický názor);  jaká je míra propagace politického vedení v novinách a v televizích. Bodové hodnocení uvádíme u každé z hodnocených otázek.

Veřejné zakázky (váha: 15 %)

V hodnocení transparentnosti veřejných zakázek vycházíme z ověřeného hodnocení Zindex.cz. Metodika hodnocení je popsána zde a prověřena léty opakování u různých typů veřejných zadavatelů.

Pro účely našeho hodnocení „otevřenosti zadavatelů směrem k dodavatelům“ jsme pouze dali vyšší váhu dvěma dílčím kritériím, a to kritériu Počet nabídek (více k výpočtu zde) a kritériu Kvalita dat na profilu zadavatele (více zde). Obě kritéria souvisí s tím, jak jsou zadavatelé (kraje) schopni informovat a přilákat trh k zájmu o své veřejné zakázky.

Obzvláště u informování trhu skrze profil zadavatele je zákonná minimální úroveň transparentnosti nastavena velmi nízko. Zákon totiž ukládá zadavateli povinnost informovat trh o budoucích zakázkách až od úrovně 2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací. O tom, jak zadavatelé vybírají dodavatele pod těmito limity, se trh a veřejnost dozví buď pouze ex post, anebo tehdy, pokud zadavatel dobrovolně zveřejňuje plánované zakázky nad rámec zákona. Je proto namístě sledovat, kteří zadavatelé publikují informace o svých zakázkách pouze v zákonném minimu a kteří usilují o vyšší konkurenci i u menších veřejných zakázek.

Whistleblowing (váha: 10 %)

Nová povinnost chránit oznamovatele a za tímto účelem vytvořit vnitřní oznamovací systém se dotýká všech krajů, a to od 17. 12. 2021, kdy vstoupila v účinnost Směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Dále tuto povinnost specifikoval zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů. Rozdíl mezi formálním splněním zákonných povinností a opravdu funkční ochranou oznamovatelů je značný. Některé ukazatele již dnes zřetelně naznačují, které povinné subjekty berou výzvu ochrany oznamovatelů vážně a jsou odhodlány chránit hejtmanství před korupcí či zlepšit pracovní prostředí svých zaměstnanců.

Krajské organizace (váha: 15 %)

Příspěvkové organizace kraje a krajské obchodní společnosti spolknou dominantní část krajského rozpočtu. Jsou to důležité organizace s velkými rozpočty a občané by měli vědět, kdo je vede a jak hospodaří. Veřejná výběrová řízení na jejich vedení a oddělení managementu od politiky by měla být standardem.

Metodika hodnocení:

Prověřování transparentnosti probíhalo v každém kraji na vzorku 6–10 organizací zahrnujících správu silnic, nemocnice, záchrannou službu a sociální zařízení. Byly vybírány největší organizace podle obratu nebo sumy mezd. Pokud je daný kraj má, byli zařazeni také dodavatelé zdravotnického materiálu, centrální zadavatelé, koordinátoři dopravy, letiště a zoologické zahrady. Celkem bylo prověřeno 112 organizací (74 příspěvkových a 38 obchodních společností). Bodové hodnocení uvádíme u každé z hodnocených otázek.

Transparentní Česko 2023: Města

Otevřenost samosprávy (váha: 60 %)

Hlavní komunikační platformou města je jeho web. Proto je i hlavním nástrojem pro zajištění transparentnosti samosprávy. Na rozdíl od sociálních sítí nebo tištěných periodik umožňuje i prezentaci objemných podkladů pro rozhodování samosprávy. Zastupitelstvo a rada města, včetně jejich poradních a iniciačních orgánů (komise a výbory), mají širokou škálu možností, jak na webu prezentovat nejen své kontakty a rozdělení odpovědnosti, ale také celý rozhodovací proces.

Od podkladů pro jednání přes diskusi a argumentaci jednotlivých orgánů, zastupitelů a volebních stran. Řada měst má dnes již velmi otevřenou samosprávu, mnohde však dodnes otevřenost spíše předstírají, nebo ji dokonce nepovažují za důležitou. Názor, že „to stejně nikoho nezajímá“, doprovází často apatický přístup radnice k zajištění dostupnosti informací pro občany, kteří se o své město a kraj zajímat chtějí, pro občany, kteří se ve volbách chtějí řídit názorem na fakta, ne drby a PR komunikací. Nemluvě o novinářích nebo politických kandidátech opozice v předvolebním čase. Administrativní náročnost zveřejňování zpravidla již vyhotovených dokumentů se limitně blíží nule. Zveřejňování zápisů z jednání, podkladů pro rozhodování a ucelených informací o vedení města umožňuje občanům sledovat a kontrolovat rozhodovací procesy, čímž se zvyšuje odpovědnost politiků a zamezuje se možnému zneužití moci. Otevřený přístup k těmto informacím navíc podporuje aktivní zapojení veřejnosti do místního dění.

Radniční periodika (váha: 15 %)

Radniční periodika jsou významným komunikačním nástrojem. Mají vysokou čtenost a značný vliv na mínění obyvatel o vývoji jejich města. Zpravidla si na sebe „nemusí vydělat“ a jsou placena z rozpočtu kraje. Díky financování z veřejných prostředků a exkluzivnímu zdroji informací přímo z radnice obvykle pracují absolutně bez konkurence. Účelem městských periodik je informovat občany o místních záležitostech, které nejsou natolik zajímavé ani pro komerční média, ani pro celostátní veřejnoprávní média, aby se jimi zabývala.

Hlavním problémem radničních periodik již dlouhodobě bývá, že dostatečně neslouží místnímu společenství, za jehož peníze jsou vydávána, a naopak jsou vedením města často zneužívána k nekritické sebeprezentaci. Podílí se tím na deformaci demokratických procesů a přispívají k omezení soutěže názorů, politických sil a veřejné diskuse. Zároveň mohou přispívat i k úbytku nezávislých médií, kterým ubírají čtenáře a inzerenty.

Hodnocení zahrnuje obsahovou analýzu pěti po sobě jdoucích čísel radničních novin 35 největších českých měst před volbami v roce 2022. Hodnotili jsme 4 oblasti: zda má město zřízenou redakční radu v souvislosti s vydáváním periodika, jak je v ní zastoupena opozice, zda má město vnitřní psaná pravidla pro tvorbu obsahu periodika a kolik prostoru dostala v periodiku opozice či jakýkoli kritický názor. Detailněji o obsahové analýze zde. Bodové hodnocení jednotlivých otázek najdete v sekci doporučení.

Veřejné zakázky (váha: 15 %)

V hodnocení transparentnosti veřejných zakázek vycházíme z ověřeného hodnocení Zindex.cz. Metodika hodnocení je popsána zde a prověřena léty opakování u různých typů veřejných zadavatelů.

Pro účely našeho hodnocení „otevřenosti zadavatelů směrem k dodavatelům“ jsme pouze dali vyšší váhu dvěma dílčím kritériím, a to kritériu Počet nabídek (více k výpočtu zde) a kritériu Kvalita dat na profilu zadavatele (více zde). Obě kritéria souvisí s tím, jak jsou zadavatelé (města) schopni informovat a přilákat trh k zájmu o své veřejné zakázky.

Obzvláště u informování trhu skrze profil zadavatele je zákonná minimální úroveň transparentnosti nastavena velmi nízko. Zákon totiž ukládá zadavateli povinnost informovat trh o budoucích zakázkách až od úrovně 2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací. O tom, jak zadavatelé vybírají dodavatele pod těmito limity, se trh a veřejnost dozví buď pouze ex post, anebo tehdy, pokud zadavatel dobrovolně zveřejňuje plánované zakázky nad rámec zákona. Je proto namístě sledovat, kteří zadavatelé publikují informace o svých zakázkách pouze v zákonném minimu a kteří usilují o vyšší konkurenci i u menších veřejných zakázek.

Whistleblowing (váha: 10 %)

Nová povinnost chránit oznamovatele a za tímto účelem vytvořit vnitřní oznamovací systém se dotýká všech obcí s více než deseti tisíci obyvateli, a to od 17. 12. 2021, kdy vstoupila v účinnost Směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Dále tuto povinnost specifikoval zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů. Rozdíl mezi formálním splněním zákonných povinností a opravdu funkční ochranou oznamovatelů je značný. Některé ukazatele již dnes zřetelně naznačují, které povinné subjekty berou výzvu ochrany oznamovatelů vážně a jsou odhodlány chránit radnici před korupcí či zlepšit pracovní prostředí svých zaměstnanců.