Fungování hodnotící komise v podobě výboru zastupitelstva či komise rady jako formalizovaného tělesa, s kterým zákon spojuje určitá práva a povinnosti, považujeme obecně za transparentnější.

Činnost hodnotící komise by měla být formálně upravena. Fungování by se mělo řídit v předpise jasně stanovenými pravidly. Předpis by měl být schválený ideálně zastupitelstvem, resp. radou. Pravidla by měla upravovat zejména: i) svolávání jednání; ii) informování o plánovaném jednání a jeho veřejnost; iii) způsob rozhodování včetně řešení střetu zájmů; iv) informování o výsledcích jednání.

Je lepší, když je předpis zveřejněn na webu samosprávy a ideálně (také) v příslušné sekci webu věnované dotacím / grantům.

Zveřejnění složení hodnotící komise je transparentní a přispívá k důvěře veřejnosti.

Zveřejnění profilů (kvalifikace pro členství) u jednotlivých členů pomáhá veřejnosti posoudit kompetentnost členů i identifikovat a následně upozornit na jejich případný střet zájmů.

Zveřejnění profilů (kvalifikace pro členství) ve stejné části webu, kde jsou uveřejněny další informace k dotacím / grantům jako výzvy, dřívější rozhodnutí atd., považujeme za uživatelsky nejvstřícnější.

Mít k dispozici informace o dřívějších výzvách - zejména o podporovaných oblastech, typech aktivit a rozsahu podpory může být pro potenciálního žadatele o podporu užitečné do příštích výzev.

Pokud bude veřejnosti transparentně sděleno, kdo obdržel podporu v minulosti, může to vést 1. k důvěře u veřejnosti, 2. k důvěře u potenciálních zájemců, kteří na první pohled vidí, zda tematicky zapadají mezi potenciální žadatele a jaká výše podpory je představitelná, 3. omezit politické tlaky, aby byly podpořeny konkrétní projekty nebo subjekty.

Informace by na webu měly být ideálně ve stejné sekci jako výzvy dle předchozí otázky. Tedy kde návštěvník našel info o výzvě, tak následně najde info o výsledku.

Pokud bude veřejnosti transparentně sděleno, kdo obdržel podporu v minulosti, může to vést 1. k důvěře u veřejnosti, 2. k důvěře u potenciálních zájemců, kteří na první pohled vidí, zda tematicky zapadají mezi potenciální žadatele a jaká výše podpory je představitelná, 3. omezit politické tlaky, aby byly podpořeny konkrétní projekty nebo subjekty. Nepodpořené žádosti umožňují dokreslit představu, pro které žadatele nebo na jaké účely není podpora tematicky nebo institucionálně pravděpodobná.

Zveřejnění záměrů na delší dobu, než je zákonné minimum (15 dní), nebo dokonce povinnost inzerovat v nezávislých realitních kanálech a mimo-radničních médiích, zásadně rozšiřuje množinu možných zájemců o ty, kteří nesledují pravidelně úřední desku obce. Tím se výrazně zvyšuje šance na úspěch a dosažení maximální tržní ceny v soutěži. Zároveň je širší a včasná inzerce účinnou prevencí proti zjednání výhody korupčním, neveřejným poskytnutím informace o chystaném prodeji předem vybrané osobě či skupině osob.

Výjimky by měly být přípustné pouze z legitimního důvodu (např. strategické směny pozemků důležitých pro výstavbu města). V předpisu mohou být zahrnuty pod „důvody hodné zvláštního zřetele“, ale neměly by být nadužívány. Zabránit tomu lze jedině soustavnou politickou a veřejnou kontrolu orgánů samosprávy a nemůže to být důvod výjimky zcela vyloučit.

Veřejnou soutěží se rozumí zejména dražba, veřejná soutěž o nejlepší nabídku dle OZ, zadávací řízení dle ZZVZ (kromě JŘBU) nebo jiný formalizovaný proces umožňující podat nabídku předem neomezené množině uchazečů.

Elektronické aukce a dražby odstraňují riziko lidského faktoru a úniku informací, ke kterému může dojít při fyzickém přebírání papírových obálek na úřadě. Zároveň živé online přihazování v reálném čase prokazatelně generuje nejvyšší tržní cenu pro městský rozpočet.

Pokud předpis soutěž nenařizuje nějakou formu veřejné soutěže jako povinnou, otevírá se prostor pro méně transparentní rozhodování.

Výjimky by měly být přípustné pouze z legitimního důvodu (např. strategické směny pozemků důležitých pro výstavbu města). V předpisu mohou být zahrnuty pod „důvody hodné zvláštního zřetele“, ale neměly by být nadužívány. Zabránit tomu lze jedině soustavnou politickou a veřejnou kontrolu orgánů samosprávy a nemůže to být důvod výjimky zcela vyloučit.

Veřejný GIS s prolinky na pasporty a historii smluv v registru umožňuje občanům „samoobslužné“ dohledání informací, čímž zásadně snižuje administrativní zátěž úřadu a počet dotazů. Propojení mapy s ekonomickou realitou poskytuje okamžitý přehled o využití majetku a brání pochybnostem o efektivitě jeho správy. Digitalizace dat v tomto rozsahu je nejrychlejší cestou k transparentnímu naplňování principů 3E v praxi.